Lidé využívají dřevo jako stavební materiál již několik tisíc let. Poměr nízké objemové hmotnosti a vysoké pevnosti (v porovnání s ostatními stavebními materiály) zajišťuje dřevu výborné předpoklady pro použití v konstrukcích.
Pro vhodné aplikace dřeva, a následně i materiálů na bázi dřeva, je důležité zvážit a důkladně posoudit rozdílné formy a možnosti využití těchto materiálů. Může se jednat o uplatnění dřeva vysoké kvality pro technicky náročné konstrukce, jako jsou haly, mosty a konstrukce s velkým rozpětím, nebo o využití dřeva střední a nižší kvality (sendvičové dílce, překližky) pro podlahy, stěny, stropy atd. a nebo v neposlední řadě o výrobky z aglomerovaných materiálů.
Hlavním důvodem, který vedl k vývoji materiálů na bázi dřeva, byla snaha o výrobu velkoplošných produktů a zajištění neměnnosti rozměrů vlivem kolísání vzdušné vlhkosti a teploty. Protože dřevo je materiál tvořený z vláken, který sesychá/bobtná prakticky pouze ve směru kolmém na vlákna, lze rozměrové změny materiálů na bázi dřeva minimalizovat vhodným konstrukčním řešením, například tzv. křížovým lepením (lepením materiálu tak, že směry vláken jednotlivých vrstev jsou na sebe kolmé). Při výrobě aglomerovaných materiálů se dřevo nejdříve dezintegruje na drobné části (od drobných vláken až po velkoplošné třísky) a tyto drobné části se následně spojují do jednoho celku. Tímto výrobním postupem se snižuje anizotropní chování materiálu a lze také dosáhnout nižší vlhkostní roztažnosti.
Díky vzrůstajícímu technickému pokroku se zvyšují možnosti zpracování dřeva a výroby technologicky dokonalejších produktů. Neustále jsou vyvíjeny dokonalejší lepicí směsi a aplikační postupy a vznikají nové druhy rozmanitých materiálů. Vlastnosti výsledných produktů jsou ovlivňovány zejména konstrukcí materiálu a způsobem výroby, použitými druhy lepidel a typy přísad (tvrdidla, hydrofobizační prostředky, fungicidní a biocidní přípravky, retardéry hoření atd.).
Výhody a nevýhody
Materiály na bázi dřeva do značné míry zachovávají výhodné a překonávají nevýhodné vlastnosti dřeva. Umožňují produkci širokého sortimentu výrobků s homogenními vlastnostmi a bez přirozených vad dřeva. Mezi jejich hlavní výhody patří:
- velkoplošnost a dostupnost širokého sortimentu výrobků
- možnost ovlivnění vlastností výsledného produktu
- nižší vlhkostní roztažnost než dřevo
- výtečné mechanické vlastnosti (vzhledem k hustotě)
- dobré akustické a tepelné vlastnosti
- snadná obrobitelnost
Mezi nevýhody materiálů na bázi dřeva patří zejména:
- emise škodlivých látek (převážně formaldehydu)
(Tento problém hrozí zejména u starších nebo levnějších typů materiálů, které jsou pojeny močovino-formaldehydovým lepidlem. Pro výrobu modernějších materiálů se užívají převážně lepidla fenol-formaldehydová, melamin-formaldehydová, nebo diizokyanátová, ze kterých jsou emise formaldehydu mnohem nižší, nebo se formaldehyd neuvolňuje vůbec. Tato lepidla také zajišťují lepší mechanicko-fyzikální vlastnosti a odolnost proti vlhkosti.)
- nižší atraktivita
- větší hmotnost (zejména v porovnání s jehličnatým řezivem)
- u některých druhů materiálů tvorba nebezpečných zplodin při požáru